Víceletá gymnázia - hlásit se na ně nebo ne?

Do 1. března máte čas na podání přihlášky na střední školu - tento termín se týká i víceletých gymnázií. Pokud o víceletém gymnáziu uvažujete, shrnuli jsme pro vás hlavní body pro a proti.

Doporučit známému
Diskuze ke článku: příspěvků 0, - Komentovat.

Možná jste zaznamenali články v médiích, diskuze a debaty na sociálních sítích. Víceletá gymnázia zkrátka rozvášní nejednoho čtenáře, podobně jako inkluze či slučování škol.

Historie a statistiky

Víceleté školy (osmiletá gymnázia a šestileté reálné školy) fungovaly od roku 1849 do roku 1948. Po roce 1989 došlo k obnovení víceletých gymnázií, přestože již v té době trend na Západě šel směřem sjednocování podmínek pro vzdělávání.

Ve školním roce 2016/2017 se ve všech (nejen víceletých) oborech gymnázií vzdělávalo 30,4 % žáků, což je nárůst 0,7 % oproti předchozím roku.

Na víceletá gymnázia bylo v roce 2016/17 v 1. kole podáno přes 32 tisíc přihlášek, v témže kole bylo vydáno 13 tisíc rozhodnutí o přijetí - v 1. kole tedy uspělo necelých 41 % uchazečů.

Podle serveru InfoAbsolvent je v České republice 266 víceletých gymnázií, středních škol je celkem 1307, základních škol pak 4125 (údaj za 2016/17).

Příznivci a odpůrci

Jaké argumenty zaznívají nejčastěji pro a proti víceletým gymnáziím? "Tvrdá data" pro podporu argumentů nejsou často k dispozici, nebo neplatí pro celou republiku plošně:

Argumenty pro	Argumenty proti
lepší výsledky u maturity	na gymnázia se hlásí děti ze sociálně podnětnějšího prostředí s motivovanými rodiči, nikoliv nejnadanější
vyšší šance u přijímaček na VŠ a na dokončení studia VŠ	sociální elitářství, zhoršování situace ZŠ
všeobecné zaměření dává více času na rozhodnutí, co dál po škole/maturitě	na ZŠ je přirozenější skladba sociálního prostředí
pokud se žák nudil už na 1. stupni, co teprve na 2. stupni, na 2. stupni mohou zůstat jen "slabší" žáci	na gymnáziu se nemusí učit lépe, mohou mít jen "lepší" žáky
další subjektivní důvody - na gymnázium jdou spolužáci, rodinná tradice, atd.	bez VŠ je uplatnění uchazečů horší

Podstatný je budoucí student

Podle čeho se tedy rozhodnout? Nejpodstatnější by mělo být hledisko samotného studenta.

Mezi argumenty se často objevuje změna v nárocích. Na gymnáziu budou pravděpodobně nároky vyšší, ale změna by nastala tak jako tak při přechodu z 9. třídy do prváku. Otázka je, zda to zvládne žák i jeho rodiče, protože - přijímačkami to nekončí, právě naopak. S budoucím studentem bude možná třeba se připravovat, rozhodně bude nutné ho podporovat.

V deváté třídě už by měl být žák také zralejší a mívá za sebou první nápor puberty. Na druhé straně, pokud byl dosud tahounem třídy, nebo neměl potíže s přípravou na hodiny (resp. se nemusel připravovat vůbec), může být srážka s realitou ještě bolestivější.

Které otázky by měly určitě zaznít:

Umí se žák učit? Zvládne studijní režim a zátěžové situace?

Má nadprůměrné výsledky? Pokud možno ve všech oblastech učiva?

Dá se předpokládat, že bude po maturitě pokračovat na vysokou školu?

Unese konkurenční prostředí? Zvládne nebýt nejlepší nebo nemít samé jedničky (a zvládnou to rodiče)?

Jak je na tom zdravotně? V případě časté nemocnosti či jiných absencí se může dostat do potíží s dohnáním látky.

Pokud má hodně mimoškolních aktivit a koníčků, unese jejich omezení?

Je žák na ZŠ spokojený? Má na ZŠ kamarády? Adaptuje se dobře v novém prostředí?

Jak vypadá druhý stupeň ZŠ? Co škola nabízí? Jaká skladba žáků se dá předpokládat? Pokud je žák již v "dobré" třídě, "výběrové" škole atd., má přechod na gymnázium smysl?

Zvládne žák dojíždění nebo další změny s přestupem spojené?

Je dobré mít v záloze i náhradní plán. Co když to nebude to pravé? Návrat na původní školu může být pro studenta nemožný, připadá v úvahu jiná základní škola?

Když se v průběhu studia vyprofiluje nebo začne mít zájem o odborně zaměřený obor? Není výjimkou přestup z kvarty na pedagogická lycea, průmyslové školy či obchodní akademie.

A především - i v případě nepřijetí svět nekončí. Mnoho žáků má po neúspěšných přijímačkách pocit, že zklamalo své rodiče, selhalo intelektuálně či jinak, což je také situace, na kterou je třeba (hlavně u výběrových gymnázií ve velkých městech) být připraven.

Přijímací řízení

Do 1. března máte čas na podání přihlášky na střední školu - tento termín se týká i víceletých gymnázií. Jednotné přijímací zkoušky organizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) a konají se v 1. kole 16. dubna pro první školu v přihlášce, 17. dubna pro druhou školu v přihlášce. Náhradní termíny jsou vypsány na 13. a 14. května 2019. Výsledek jednotné zkoušky má minimálně 60 % podíl na celkovém hodnocení uchazeče - mezi další obvykle patří vlastní (školní) přijímací zkouška, hodnocení prospěchu, účast ve školních soutěžích apod. Podrobné informace k náplni přijímacích zkoušek najdete v našem článku.

Proč uvádět v prvním kole dvě školy? Jednotnou přijímací zkoušku je pak možné konat dvakrát - na každé přihlášené škole jednou, a pro rozhodnutí o přijetí se využije lepší výsledek.

A pokud to nevyjde? Můžete zkusit odvolání nebo druhé kolo, v úvahu připadá i přestup na jinou školu, pokud na té současné pokračovat nechcete.

Připravovat se nebo ne

Rozhodně doporučujeme se alespoň seznámit s typy úloh, časovými limity a záznamovými archy.

Na velké části základních škol se nestihne do dubna probrat všechno učivo, které najdete v testech - je vhodné projít specifikace požadavků k jednotným testům (pro matematiku a český jazyk) a porovnat stav s probíranou látkou ve škole.

Vzorové i ostré testy CERMAT z minulých let můžete stáhnout na stránkách CERMATu, případně je pohromadě najdete na našem webu.

V našem e-shopu seženete 95 % učebnic a knih pro přípravu na přijímací zkoušky.